Školní projekt "Pedologie"




Do školního projektu "Pedologie" se postupně zapojují studenti všech ročníků. Pracují ve skupinách, vyhledávají si potřebné informace (encyklopedie, internet, učebnice, návody) a získané poznatky vyhodnocují. O své práci vedou protokol, připravují fotodokumentaci pro skupinu, která vytvoří o celém projektu prezentaci.

Studenti 1. ročníků při projektu využívají své znalosti o vážení, rozpouštění, filtraci, sušení, přesném odměřování roztoků (pipetou, byretou), stanovení pH, práci s indikátory. Dále si opakují některé základní výpočty.

Studenti 2. ročníků při projektu využívají své znalosti z kvalitativní analýzy – důkazy kationů a anionů, opakují si - navažování, rozpouštění, filtraci, srážení, plamenové zkoušky, dodržování bezpečnosti práce při zacházení s toxickými látkami a při likvidaci odpadů vzniklých při práci s toxickými látkami.

Studenti 3. ročníků při projektu mají za úkol využít svých znalostí z chemické techniky (sítová analýza) a vhodně upravit všechny vzorky pro další rozbor. Dále využívají své znalosti z kvantitativní analýzy – titrační stanovení (bichromátometrie), opakují si - navažování, rozpouštění, filtraci, žíhání, přípravu roztoků, pipetování, dodržování bezpečnosti práce při zacházení s toxickými látkami a při likvidaci odpadů vzniklých při práci s toxickými látkami. Opakují si základní výpočty.

Studenti 4. ročníků při projektu využívají znalosti z kvantitativní analýzy, využívají také své znalosti měření na přístrojích (potenciometrie, konduktometrie, plamenová fotometrie). Opakují si přípravu roztoků, kalibraci přístrojů a základní výpočty.


1. Odebrali jsme 21 vzorků v různých částech Prahy a místa odběru jsme přesně lokalizovali pomocí GPS.







2. Všechny vzorky jsme vysušili.




3. Provedli jsme sítovou analýzu.




4. Orientačně jsme stanovili půdní druh.




5. Sledovali jsme půdní strukturu.




6. Určovali jsme nerosty v půdě.




7. Zkoušeli jsme propustnost půdy pro vodu.




8. Pozorovali jsme půdní vzlínavost.




9. Připravili jsme půdní výluh pro orientační stanovení pH.




10. Připravili jsme půdní výluh pro stanovení kationtů plamenovou fotometrií.




11. Plamenovou fotometrií jsme stanovili množství sodíku, draslíku a vápníku ve vzorcích půdy.




12. Provedli jsme kvalitativní stanovení kationtů a aniontů.




13. Připravili jsme výluh pro stanovení pH potenciometricky.




14. Stanovili jsme druh a obsah humusu v půdě orientačně i kvantitativně.




15. Každý vzorek měl svůj protokol, do kterého postupně studenti zaznamenávali svá měření a pozorování.


16. O zpracování vzorků jsme pravidelně všechny studenty informovali.




17. Všechny výsledky jsme přehledně zpracovali.






18. Do projektu se v průběhu 5 měsíců zapojilo celkem 155 studentů.

Všem studentům a vyučujícím děkujeme za pomoc při realizaci tohoto projektu.

19. Připravili jsme prezentaci naší práce na závěrečnou konferenci projektu "Studenti pražských Globe škol monitorují a zlepšují životní prostředí ve svém okolí".






20. S připravenou prezentací jsme seznámili své spolužáky.






21. Výsledky našeho projektu jsme konzultovali s prof. Ing. Dr. Lubošem Borůvkou z Katedry pedologie a ochrany půd České zemědělské univerzity v Praze.




22. Prezentaci a výsledky našeho projektu jsme předvedli na závěrečné konferenci k projektu "Studenti pražských Globe škol monitorují a zlepšují životní prostředí ve svém okolí."




23. Za realizaci tohoto projektu jsme získali ocenění.




24. Celý projekt byl ukončen prezentací na Středoškolské odborné konferenci, která se konala 19. 2. 2009 v prostorách ÚFCH J. Heyrovského AV ČR.

Fotografie: zdroj K.Stejskalová - archiv ÚFCH JH