globe

Projekt 3V - Vědě a výzkumu vstříc

Evropský sociální fond
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

V lednu 2009 jsme se stali pilotní školou projektu "3V - Vědě a výzkumu vstříc", který se snaží vědu představit jako živý problém, něco neuzavřeného, aktuálního, stále přítomného ve světě kolem, něco, co poskytuje příležitost k vlastnímu bádání.

Školní projekt 2009

"Vliv půdních vlastností na růst rostlin"

Projekt „Vliv půdních vlastností na růst rostlin“ bude rozdělen do několika částí:

Studenti si nejprve vyhledají potřebné informace o půdě, jejím složení, o růstu rostlin a jejich nárocích na výživu.

Provedou odběr vzorku půdy a zaměření lokality odběru.

Část studentů se zapojí do praktické části rozboru půdy ve spolupráci s Českou zemědělskou univerzitou.

Celá skupina studentů se seznámí s tím, jak složení půd ovlivňuje růst rostlin a společně navrhnou vhodné pokusy pro sledování jednotlivých parametrů.

Několik studentů se bude věnovat pěstování rostlin v různých podmínkách.

Všichni budou pravidelně sledovat výsledky pokusů, budou je zaznamenávat a zpracovávat.

Další skupina studentů bude průběžně pracovat s dodávanými informacemi a bude připravovat prezentaci projektu.

Studenti budou spolupracovat s odborníky z ČZU (konzultace o analýzách, exkurze apod.).

1. Promysleli jsme postup při řešení našeho problému a vytvořili pracovní tým.

2. Odebrali vzorek půdy na školním pozemku a místo odběru jsme přesně lokalizovali pomocí GPS.

3. Vzorek půdy jsme vysušili, zhomogenizovali a připravili do květináčů.

4. Vybírali jsme vhodnou rostlinu pro pěstování. Sledovali jsme různé tvary semen, rychlost jejich klíčení a velikost klíčních rostlin.

5. Měřili jsme je a hodnoty jsme si zapisovali do tabulky.

6. Pro všechny naše pokusy jsme si vybrali ječmen a některé pokusy chceme provést kontrolně i s kukuřicí.

7. Do každého květináče jsme zasadili 5 stejně velkých rostlin, kterým jsme změřili délku kořenu i klíčku a všechna data jsme zapsali do tabulky. Celkem jsme zasadili 150 rostlin a všechny jsme označili.

8. Osázené květináče jsme umístili na chodbu mezi okna, aby náš projekt mohli sledovat všichni studenti a zaměstnanci školy.
Většina žasne, co se to tu děje:-))

9. Pravidelně jsme rostliny sledovali a pozorování zapisovali.

10. Dobře zakořeněné rostliny jsme zalili různými roztoky chemikálií o různých koncentracích a sledujeme jejich reakci tzn. vliv těchto látek v půdě na jejich růst.

11. U některých rostlin je již vidět, že došlo k poškození.

12. Pozorování:

Pokus č. 1 - rostliny jsme zalili různými koncentracemi vícesložkového hnojiva Kristalon Start.

Pokus č. 2 - rostliny jsme zalili různými koncentracemi chloridu sodného.

Pokus č. 3 - rostliny jsme zalili různými koncentracemi síranu měďnatého.

Pokus č. 4 - rostliny jsme zalili různými koncentracemi kyseliny sírové.

Pokus č. 5 - rostliny jsme zalili různými koncentracemi síranu železnatého.

Pokus č. 6 - rostliny jsme zalili různými koncentracemi síranu zinečnatého.

Pokusy jsme ukončili.

13. Po ukončení pokusů jsme provedli měření a vážení všech nadzemních částí rostlin i kořenových systémů.

14. Rostliny z jednotlivých pokusů jsme očistili, usušíli a zvážili.

15. Začali jsme se věnovat dalšímu pokusu, v němž jsme sledovali, zda v kontaminované půdě zrna ječmene vůbec vyklíčí. Do 40 květináčů jsme opět navážili stejné množství zhomogenizované půdy. Na květináče udělali značky pro následné zasetí 5 semen. Všechny květináče jsme označili.

16. Připravili jsme 4 různé roztoky o 4 různých koncentracích. Do navážené půdy jsme nalili vždy stejné množství připravených roztoků.

17. Do půdy jsme zaseli vždy 5 semen podle značek na květináči.

18. Do dalších 10 květináčů jsme si připravili směs půdy a kompostu. Opět jsme zaseli do každého větináče 5 semen. Máme tedy připravených 5 různých pokusů. Nyní s napětím sledujeme kdy a kolik semen nám vyklíčí.

19. Všech 50 květináčů jsme opět umístili mezi okna tak, abychom všem rostlinám poskytli stejné světelné i teplotní podmínky. Porovnali jsme chování rostlin ve dvou sadách, aby bylo možné potvrdit získané výsledky.

20. Ale ječmen si rostl jak chtěl. Jo, příroda...

21. Po třech týdnech sledování rostlin jsme pokusy ukončili.

22. Rostliny jsme pečlivě vyndali z půdy, oddělili nadzemní a kořenové části, usušili je a zvážili. Půdu jsme uschovali pro další analýzu.

23. Začali jsme analyzovat kontaminované půdy.

1. Provedli jsme rozbor půdy kontaminované měďnatou solí. Připravili jsme si půdní výluh a k důkazu jsme použili několik analytických činidel. Výsledek jsme porovnali s reakcemi činidel se standardním roztokem síranu měďnatého.

2. Provedli jsme rozbor půdy, která byla zalita roztoky chloridu sodného. Připravili jsme si půdní výluhy a změřili jsme jejich konduktivitu.

3. Provedli jsme rozbor půdy, která byla zalita roztoky kyseliny sírové. Připravili jsme si půdní výluhy a změřili jsme jejich pH.

4. Provedli jsme rozbor půdy, která byla zalita roztoky rozpustného hnojiva Kristalon. Připravili jsme si půdní výluhy, provedli jsme plamenové zkoušky a důkaz některých kationtů a aniontů.

5. V půdě, která byla obohacena kompostem, jsme zjišťovali přibližné množství humusu.

A také formu humusu.

24. Začali jsme ověřovat klíčení semen ječmene v půdách s různými vlastnostmi.

25. Ječmen rostl jako z vody - nejlépe z kyseliny sírové:-))

26. Pravidelně jsme sledovali růst rostlin, měřili jejich velikost a po 3 týdnech jsme naše pokusy ukončili.

27. Rostliny jsme opět pečlivě vyndali z půdy.

28. Oddělili jsme nadzemní a kořenové části, změřili je, usušili a zvážili.

29. Všechna získaná data jsme přehledně zpracovali do tabulek a vytvořili grafy.

30. Zhodnotili jsme výsledky všech našich pokusů.

31. O projektu jsme pravidelně informovali studenty i zaměstnance na Globe nástěnce.

32. Pro své spolužáky připravíme prezentaci.

33. Výsledky našich pokusů a naměřená data jsme prezentovali na schůzce škol zapojených v Projektu 3V.

34. Projektu se zúčastnilo celkem 94 studentů.

35. A jsme tu opět po prázdninách:-)).

Navštívili jsme Katedru pedologie a ochrany půd FAPPZ České zemědělské univerzity. Seznámili jsme se s přístrojovým vybavením (HPLC/IC, IC, AAS), s aktuálním výzkumem a nádobovými pokusy.

36. Výsledky našich pokusů a naměřená data jsme prezentovali na celoškolní Studenské odborné konferenci, které se konala 18. 11. 2009 v posluchárně Ústavu makromolekulární chemie AV ČR.